Baráčníci v Rychtě
Sobotní slavnost spolku Baráčníků v Baráčnické rychtě na Malé Straně. Baráčníci jsou jakousi lidovou verzí Svobodných zednářů. Výbor místní obce baráčníků se označuje jako rychta a v jeho čele stojí logicky rychtář. Baráčnická rychta je spolková místnost, nebo budova, kde se tradicionalisté scházeji, pojmenování vzniklo podle kolínské hospody Na baráčku. V tomto případě je to Všebaráčnická rychta, v jejímž dolním prostorném sále pořádají baráčníci svoje slavnosti a jinak je sál pronajímán. Pozoruhodné je pojmenování funkcionářů:. obyčejní členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru pak panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndyk (jednatel), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zabezpečuje občerstvení), gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám).Baráčnická rychta byla hlavně v 70 letech, (nevím jak v 60.?) spolu s malou galerií v Nerudovce a hospodou u Dvou Slunců, Krále brabantského a u Glaubiců jedním z kultovních míst neoficiální kultury v centru Prahy. Zde se hrálo skvělé divadlo (ochotnický spolek Lampa Jiřího Langra), nebo chodilo na občasné pořady Sekce mladé hudby Svazu hudebníků. Koncerty spolku Šafrán, kapel Švehlík, Extempore, etc. přilákaly pokaždé tolik zarostlých posluchačů, že se dole v sále nedalo za chvilku dýchat. V mumraji se prodírali a roznášeli pivo pinglové. Venku byla navíc zahradní restaturace, kde se dalo do 23 hodiny sedět pod kaštany. Dnes je restaurace drahá, částečně adaptovaná na turistismus, ale piva svijanská jsou dobře čepovaná.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.