Klimatizace budovy Akademie věd a klimatická změna
Nahrávka symbolizuje temnou, ukrytou stránku hájemství rozumu a osvícenství: honosná architektura budovy Akademie věd ČR na Národní třídě v nepravidlených intervalech vydává temné, hluboké zvuky, přicházející z podzemí. Ze dvou zamřížovaných větráků v chodníku vpravo od vchodu se dere občas proud vzduchu, provázený hučením nízkých frekvencí, šířících se k refýži. Většinou bez povšimnutí okolních chodců.
Po založení Československé akademie věd v roce 1954 byla budova Spořitelny (postavená podle Ignáce Vojtěcha Ullmanna) převedena do majetku Československé akademie věd. Nové využití si vyžádalo dislokační úpravy, při kterých zmizelo původní interiérové zařízení, včetně dvou reprezentačních bytů. Směrem do Krocínovy ulice vznikly v roce 1956 garáže s terasou a došlo ke změně původní situace dvora a zahrady. Postupné opravy se v posledních letech zaměřily na rehabilitaci původních prostor a zefektivnění dispozice, která vyvrcholila úpravou původní peněžní haly pro knihovnu. Ve studovně a v jednotlivých sálech je i v zimě přijemně teplo, takže mohou akademici spokojeně bádat, A odvrácená stránka jejich bohulibé činnosti je právě to temné hučení zlověstné klimatizace, prispívající nepozorovaně ke klimatickým změnám.
Je lépe to poslouchat se sluchátky
- Pro psaní komentářů se přihlaste.