Kantáta pro Platýz
Hlasy švitořících posedávačů několika kaváren rozmístěných v nádvoří s mořským příjmením Platýz - původně Platejs. Dobrá akustika dvora se nabízí k hudebnímu zpracování. V roce 1586 koupil dům na pozdější Národní třídě jistý Jan Platejs podle něhož dům, který byl od té doby mnohokrát přestavován, získal jméno. V bráně Platejsu prý kdysi sedával vrátný s ochočenou sovou, která bděla se svým pánem až do rána a od pocestných a formánů dostávala pamlsky. Majitel Platýzu nechal po smrti fortnýře vyhotovit na jeho památku plastiku sovy a umístil ji nad vjezd. Podle dobových zpráv byla soška ovládána táhlem: když bylo ve dvoře místo, byla socha vztyčena, když bylo obsazeno sklopili ji. Na počátku dvacátého století koupila dům pojišťovací banka Slávie, která nechala dům v letech 1938-39 přestavět tak, aby sloužil moderním podmínkám nájemního domu. V roce 68 let tady hrávali díky časopisu MY 68 v sobotu a neděli na kytaru Jaroslav Hutka s Kalandrou a Wotrubou, snad i Hvězdoň, Vlasta Třešňák a Vladimír Veit. Na malém pódiu probíhala občas přestavení mimů. Až do své emigrace vedla prodejní galerii Platýz Ludmila Vachtová, která tady vytvořila populární prostor pro současné umění. Ojedinělá koncepce prodeje nekonformního umění volného i užitého neměla tehdy v Čechách obdoby. Vachtová galerijní provoz spojila s pořádáním besed, večerů autorského čtení, vánočních jarmarků či prodejních trhů pro mladé výtvarníky. Od té doby se sice kulturní aktivita do Platejsa nevrátila, ale místo je to pořád uklidňující a zajímavé. Tiché šumění moře by atmosféru amfiteátru posílilo..
- Pro psaní komentářů se přihlaste.