Sojka a ticho ve Vinořském lesoparku
Křik sojky ve stromoví. Sojka se narozdíl od nebojácné straky do města spíš neodváží. Vinořský park je tedy jednou z několika lokací, kde ji lze zaslechnout. Místní park byl založen v 18. století kolem Vinořského zámku. Vznikl tady tehdy rybník, kosené louky a výsadba listnáčů na svazích. Součástí parku jsou prý jakési "výchozy cenomanských pískovců české křídy". Na ostrohu nad pískovcovými skalami je prehistorické osídlení, zatím blíže neprozkoumané slovanské hradiště s valy. Ve Vinořském parku jsouí podivně tvarované pískovcové skalky. V údolí jsou pak "luhy s dominantní olší lepkavou, sycené jak Vinořským potokem, tak několika prameny v pískovcových vrstvách". Protékají tady tři potoky - Vinořský, Ctěnický a bezejmenný potok, který napájí rybníky U Kamenného stolu a U Pohanků, je zde celkem sedm rybníků, šest na Vinořském potoce a jeden na Ctěnickém potoce. Ve Vinořské oboře je i Vodní jeskyně a dva silné puklinové prameny na severním úpatí Hradiště. Uvádí se, že staleté duby jsou hnízdištěm strakapouda velkého, krutihlava obecného a vzácně i datla černého, špačka obecného a dalších druhů využívajících dutiny, např. sýkora koňadra, brhlík lesní. O sojkách na internetu nic nepíší. Pak jsou tady údajně drobní myšovití hlodavci, např. norník rudý, myšice lesní, dále plch velký a zajíc polní. Dno údolí porůstá mokřadní vegetace s náletem olše lepkavé, svahy tvoří listnatý les s řadou starých stromů s převážně druhotným bylinným patrem - netýkavka malokvětá, bažanka vytrvalá a pozor ...nezapomeňme na... kakost smrdutý.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.