Špaččí sněm na Slovanském ostrově
Na 24 den nouzového stavu v Praze dorazili najednout do centra špačci. Večer cestou přes piazzetu Národního divadla do jinak nezvykle tiché atmosféry odkudsi ze směru od staré budovy ke mě pronikl vysoký mnohohlasý pískot. Napadlo mne napřed, že to možná půjde o zkoušku nové opery v režiji Roberta Wilsona, ale okna ND byla temná a zavřená. Každým krokem na hlasitosti rostoucí zvuk mne dovedl až pod vysoký topol a tisy v parku Slovanského ostrova. Imigranti se mne nevšímali zdálo se, že jsou z něčeho slyšitleně rozčileni. Měl jsem skoro plnou kartu, takže nahrávka je bohužel kratší, než by být mohla. Hejna špačků obecných se v Praze objevují zjara pravidelně. Pokud vím, většinou nocují kdesi na periférii, například na Slatině u rybníka, nebo kolem jezera v Horních Počernicích. Protože bylo skoro už tma netroufal jsem si odhadnout kolik ptáků se na Žofínském ostrově rozhodlo přenocovat. Odhaduju, že několik tisíc. Anglický výraz pro takový ptačí sněm je Murmuration, ale mohl by se jmenovat i soundcamp.
Špačci hnízdící u nás jsou převážně tažní a přezimují v jižní Evropě, nebo severní Africe. Příletají během února a března, odlétají od září do října. Letos prý byla kvůli silným větrům mezi Afrikou a Evropou cesta pro letce krušná a mnozí zahynuli.. Možná proto zněli špačci tak rozčileně?
Na Žofíně už jeden sněm, nebo sjezd jednou byl a nebyl nikdy oficiálně ukončen, protože Windischgrätzovi někdo omylem zastřelil manželku a v Praze začalo povstání. Sněm zahájil 2. června 1848 Pavel Josef Šafařík a v zahajovacím proslovu stovky posluchačů ujistil, že Slované byli jsou a budou vůči monarchii loajální. Předsedou sjezdu byl zvolen František Palacký, mezi zahraničními delegáty byl i Michail Alexandrovič Bakunin.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.