Vrchní soud na Pankráci
Budova Vrchního soudu a Nejvyšího státního zastupitelské v Praze na Náměstí Hrdinů Na Pankráci, kam se chodilo pro výpis z trestního rejstříku a kde stály často fronty čekatelů až na ulici u zadního vchodu. Tady byla souzena v roce 1950 skupina kolem Milady Horákové. Na divadelní proces navázaly desítky dalších a počet obžalovaných dosáhl čísla 639. Výsledkem procesu jsou čtyři justiční vraždy. Včetně následných procesů bylo uděleno 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let. Horáková a další byli popraveni ve vedlejší pankrácké věznici. 5. září 1945 zde zahájil svoji činnost Mimořádný lidový soud v Praze XIV, který odsoudil k trestu smrti řadu nacistických zločinců. První popravy byly dokonce veřejné a konaly se na pankráckém prostranství mezi justičním palácem, věznicí a dopravními podniky. Za tímto účelem bylo postaveno pódium se třemi šibenicemi. Zde byl například popraven dne 6. září 1945 Josef Pfitzner, protektorátní náměstek pražského primátora. Nejznámější popravou bylo 22. května 1946 oběšení Karla Hermanna Franka, bývalého říšského státního ministra v protektorátu Čechy a Morava. Popravy prováděl jistý František Nenáhlo, který se stal prvním pankráckým katem po 2. světové válce a tuto funkci vykonával do roku 1946. Nejvyšší státní zastupitelství, které sídlí v budově má čerstvou kauzu střetu mezi metařem Vlastimilem Rampulou a ministrem spravedlnosti Pospíšilem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.