Odklonem aneb z nádraží Bráník Posázavským Pacifikem
Železniční trať č 212 z Bráníku přes Vrané nad Vltavou a Čerčany do Světlé nad Sázavou nese dodnes jméno Posázavský Pacifik a vede směrem na Vysočinu. Druhá trať se oddělí na křížovatce v Davli a vede přes Mníšek.. inu k Brdům. Největší věhlas trať zaznamenala asi ve 20. a 30. letech 20. století. Tehdy z Prahy za dobrodružstvím vyráželo na sobotu a něděli tolik trempů a výletníků, že nestačily 12ti vozové soupravy dřevěných vozů 3. třídy vlaků. Právě v těch bájných dobách dostala železniční trať trampsko-amerikánskou přezdívku. Někteří prý cestovali nejraději lokálkou "Praha-Paříž-Dobříš" do Brd, nebo někam k Lukám pod Medníkem na střeše, nebo náraznících zelených vagonů se žlutými dřevěnými lavicemi uvnitř. Ti co vystupovali v zastávce v Libřici u Davle jeli v prostředních vagonech, protože vlak zůstal stát přední a zadní částí v tunelu. Úsek z Prahy do Davle vede podle prvého břehu Vltavy. Z Davle pak se šine nad Sázavou a zde začíná romantický úsek až do Jílového. Mezi dvěma tunely u Jílového byl v letech 1898-1899 postaven jeden z nejvyšších kamenných železničních mostů u nás tzv. Kocourský viadukt, nebo most Žampašský. Což je podle wikipedie druhý nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, hned po Landwasser viaduktu ve Švýcarsku. Někde uvádějí, že jde dokonce o nejvyšší most tohoto typu ve střední Evropě. Trempové a čundráci v sobotu ráno vyráželi z Bráníka hromadně do sázavské divočiny ještě v 60.letech. V sezóně tu občas dodnes jezdí souprava s parní lokomotivou. V druhé části nahrávky slyšíte mírně strašidelné skřípání a oddechování, způsobené umnou konstrukcí nových motorových vozů. V první části zazní zase nostalgicky supění parní lokomotivy a dětské hlásky.Na obrázku jest krásná čekárna u zrušené zastávky v Libřicích u Davle.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.