kostel sv. Jakuba Většího na Starém Měste
Kostel sv. Jakuba mezi Staroměstským náměstím a Náměstím Republiky v Malé Štupartské ulici. U vchodu visí lidská paže, upomínající na legendu o zloději, který po bohoslužbě zůstal v kostele a v noci se pokusil ukrást dřevěnou sošku Panny Marie. Ta ho ovšem za nenechavou ruku přidržela tak pevně, že se nemohl vyprostit a musel tam vydržet celou noc, než přišel farář. Jakmile přivedl do kostela stráže, soška zloděje pustila. Jak bylo tehdy zvykem, tak zloději museli ruku useknout a pověsit ji u vchodu do kostela, aby připomínala jedno z Desíti přikázání. Zvláštní variace motivu pražského Golema. Další legenda vypráví o kancléři Janu z Mitrovic. Měl sen, ve kterém ho pohřbili zaživa. O několik let později, při jeho pohřbu, ho uložili opravdu do dřevěné rakve, zakopali a přikryli mramorovou desku. O pár dní později začali místní slyšet podivné zvuky na hřbitově, který byl vedle kostela. Pocházely z hrobu Jana z Mitrovic. Ze strachu začali polévat hrob svěcenou vodou a po pár dnech zvuky opravdu ustaly. Při pohřbu Janova syna však místní mniši zjistili, že dřevěná rakev byla rozbitá a v ní vězelo tělo Jana z Mitrovic v křečovité poloze. Legendou je i scéna z knihy Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara - o tajemném chlapci Janu Tleskačovi, který byl v tomto kostele zvoníkem a zde za tajemných okolností zemřel - po jeho stopách se vypraví Rychlé šípy a ocitají se jak na zvonici, tak v labyrintu podzemních chodeb, kde mají být podle autora pohřbeni mniši z 18. a 19. století. Milovníci Foglarových knih však zároveň připouštějí, že mohlo jít o jiný kostel, a že autor chtěl čtenáře záměrně zmást.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.