Setkání Aloise Háby na Karlově náměstí
„Já, Alois Hába z Vizovic, vynalezl jsem čtvrttóny cestou zcela přirozenou. Již první moje přirozené zvuky neshodovaly se s umělou stupnicí diatonickou. První otřes psychický pak způsobila mi vlastnoručně zhotovená vrbová píšťalka; pískala mi pořád jinak, než jsem chtěl, buď výše, nebo níže. Tím byl jsem přiveden k bedlivému studiu zjevů přírodních, zvláště pak hudebních projevů živočichů, které potvrdily mé dosavadní zkušenosti. Sousedův Hektor např., jehož vytí zachytil jsem přesně na gramofonových deskách, nikdy se neomezoval na zastaralou západoevropskou tónovou soustavu a právě tak i Franta Grňůj v protější hospodě zpíval nám, když byl ve své náladě, zbaven tíživých pout normálosti, tu našu Ej, musel by to chlap byť podle stupně svého rozjaření ve čtvrttónech, 1/6 tónech, ba i ve 1/12 tónech. Z toho všeho nabyl jsem nezvratného přesvědčení, že hudba, kterou nynější lidstvo jmenuje falešnou, je samorostlý přirozený projev, vytrysklý z duše nezkažené dnešní pseudokulturou, a naopak dosavadní ‚čistá‘ půltónová hudba je hudbou falešnou. Domyslíme-li tento neklamný fakt do všech důsledků, je jasno, že čím falešnější je hudba, tím je dokonalejší a že nejdokonalejší je hudba kmitočtová, která rodí se již v mém tvůrčím nitru.“ Alois Hába v zápisu z přednásky z 30 let.
V opeře Nová země podle románu sovětského spisovatele Fjodora Gladkova, na mikrointervaly Hába rezignoval a rozhodl se pro půltónový systém. Námětem je kolektivizace sovětské vesnice, situace žen, boj s bídou,je zde líčeno budování kolchozu, kolektivizace jako cesta k spravedlné společnosti. Skladatel spolupracoval na libretu s Ferdinandem Pujmanem a zařadil scény, které “socializaci” sovětského venkova doprovázely – včetně kanibalismu, rabování a násilí. Opera nebyla nikdy provedena.
Z archivu Českého rozhlasu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.