Ve Veletržním paláci
Veletržní palác je mohutná, funkcionalisticky nevlídná budova mezi ulicemi Dukelských hrdinů a Veletržní v Holešovicích. Na podestě dřepí natlačeny nepěkně velké sochy Milana Knížáka, Aleše Veselého a Karla Nepraše. Na soše Veselého začaly růst houby. Veletržák má pohnutou historii, poznamenanou ohněm, obchodem a utrpením. Do roku 1974 tu byla první pražská prodejna Tuzex, kam si lidé chodili kupovat za bony kalhoty Lee, Levis Strauss, anglický dýmkový tabák, jinak nedostupné gramofonové desky rockové hodby, magnetofonové pásky BASF a SCOTCH, tranzistorová rádia Sony, dokonce auta Citroen, nebo Renault. Dodnes vím, jak interiér exoticky voněl. Vedle byl vchod do suterénu s velkým kinem. Někde uvnitř nebo dokonce venku čekaly za války skupiny pražských Židů na vlaky odjiždějící z nádraží Bubny do Terezína. V srpnu roku 1974 palác skoro dokonale vyhořel, plameny bylo prý vidět až z Proseka a Kobylis. Od roku 1995 tady sídlí Sbírka moderního umění Národní galerie. Nedávno byla instalována expozice Muchovy Slovanské epopeje. Nahrávka z výtahu, vrzajících dveří a Velké a Malé dvorany. Výstavní prostory jsou většinou prázdné, nebo poloprázdné a připomínají monumentální kulisy, připravené k natáčení futuristického filmu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.