Konstantin Biebl a Sevastopol
Koláž z rozhlasových nahrávek vzrušeného hlasu básníka Konstantina Biebla. Biebl od roku 1940 bydlel v pátém patře činžáku v ulici Na Výtoni nedaleko železničního mostu. 11 listopadu 1951 vyskočil z okna svého bytu a (jak si pohotově zapsal Vítězslav Nezval) při pádu na chodník se dotkl, nebo sáhl na procházející slečnu Sykáčkovou. Ikarova ruka jí prý „seškrábla vzadu pokožku“. S paní Sykáčkovou se David Voda a Milan Blahynka - autoři "Zápisků Vítězslava Nezvala a jiných dokumentů k smrti Konstantina Biebla" setkali po padesáti letech, a toto nepatřičné a letmé setkání s básníkem jim potvrdila. Jiří Peňás o tom pak napsal do Lidovek, že "nevěděla jen jediné, jak se o ní Nezval dozvěděl, protože ona pouze přivolala pomoc a pak rychle z místa tragédie zmizela". Proč v básni o Juliu Fučíkovi Biebl zmiňuje Sevastopol mi není jasné. Pravděpodobně Fučík Sevastopol navštívil během cesty po SSSR? Bieblovy vzpomínky byly zaznamenány v roce 1941 pro zahraniční krajanské vysílání protektorátního českého rozhlasu. Druhá část rozhovoru je z roku 1951 a ze změněného hlasu lze vytušit básnikovy obavy z budoucnosti.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.