Svíčka pro Toufara a magistrála
Dům v Legerově ulici na Vinohohradech č.p. 1627/61 a 1607/63 vypadá zvnějšku i zevnitř jako kulisy z válečného filmu. Budova stojí na Pražské výpadovce a že dříve sanatorium sloužilo pražské smetánce zní dneska absurdně. Sanatorium provozoval původně MUDr. Hausman a po jeho smrti v roce 1923 je koupil chirurg a porodník MUDr. Vladimír Borůvka. V roce 1931 Borůvka koupil také vedlejší dům. Za války nemocnici konfiskovali nacisté a proměnili ji na kliniku pro německé děti ubytované v protektorátu v rámci akce KLV – Kindelandverschickung. Po válce Profesor František Burian, který v roce 1925 založil první Ústav plastické chirurgie zde ve 4. patře otevřel Oddělení pro léčbu popálenin Kliniky plastické chirurgie. Nemocnice se hlavně díky pobytu Jana Palacha v roce 1969 proslavila. 25.2. v roce 1950 zde po výslechu StB zemřel ubitý farář z Nečtin Josef Toufar.
Pořad k 70. výročí jeho smrti se jmenoval "Svíčka pro Toufara" a pro posluchače byl zpřístupněn dvůr. Po projekci videodokumentu a projevu starostky a dalších zazněla skladba Elegie Toufarova kříže, jejiž realizaci a přenos zajistilo sdružení CESNET. Sanatorium bylo pro tuto příležitost bezdrátově propojeno se čtyřmi lokalitami pomocí Modular Video Transmission Platform a softwaru Ultragid. Síť umožnila hudebníkům hrát sychronně na několika místech: zvony, varhany a zpěv zněly z kostela sv. Ludmily, kostela sv. Štěpána, kostela sv. Ignáce a kostela sv. Kateřiny. Zvuk zvonů doprovodil skladbu Antonína Šrajera a Zdenka Poláška, zpívala Michaela Gemrotová, doprovázená varhaníkem Jaroslavem Tůmou a bubeníky z Groove Army.
Autorem a dramaturgem konceptu byl Otakar Dušek. Budova je v majetku soukromého vlastníka ostravské firmy UNITED CORPORATION a.s. který zde chce údajně otevřít hotel. Nakonec přítomní zapálili svíčky pro Toufara.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.