Klementinum, na sv. Blažeje
Na chodbě prvního patra NK v Klementinu. Šel jsem se podívat na křest knihy Leonida Šinkarijova ve Slovanské knihovně, kde bylo zcela plno. Šinkarijov mluvil o své knize o srpnové okupaci v roce 1968 a ukázky četl Rudolf Pellar. U stolu seděl i přítel pana Šinkarijeva ing. Zikmund. Chodbou bývalé jezuitské koleje zněly odněkud zdálky mužské hlasy jako z pravoslavného chrámu. Vydal jsem se za zvukem a zjistil jsem, že o dvě patra výše právě zpíval malý mužský sbor ukázky ze nějaké staroslovanské liturgie. Byl den svatého Blažeje. Chvíli jsem poslouchal na schodech a potom vyšel ven. Knihy a zpěv jsou spojeny s Klementinem od začátku, tedy od doby, kdy jezuité do Prahy dorazili a postavili si zde svoji kolej. Od 50. let 16. století tady provozovali tiskárnu, která svým vlivem a množstvím vydaných publikací "neměla v Českém království po dvě století konkurenci", což je zcela logické, protože snad všechy ostatní byly díky jezuitům zavřeny. V roce 1836 v tehdy již soukromé tiskárně vyšel "Máj" K. H. Máchy. Jezuité také tady provozovali divadlo, které se zde až do roku 1773 hrálo i v českém jazyce. Do roku 1882 v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta do té doby v podstatě německé Karlo - Ferdinandovy univerzity. Po rozdělení zde zůstala pouze česká část a od roku 1930 pak pouze Národní knihovna (založena v roce 1777). Od roku 1775 se započalo v klementinské astronomické observatoři s pravidelným hydrometeorologickým měřením. V roce 1791 se zde konala první průmyslová výstava v Evropě. Nakonec se Klementinum dostalo díky motorizmu a Národní knihovně do tísnivé situce. Poslední volné regály včetně depozitáře se prý zaplní do pěti let. Pomoci by měla dostavba depozitáře v Hostivaři, ale i ta řeší situaci podle vedení knihovny jen krátkodobě. Kapacita depozitáře prodlouží kapacity Klementina jen do roku 2020 a stavba nové budovy NK je definitivně zapomenuta.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.